Stíhačky Jak-9M a dvoumístný cvičný UJak-9 nebo Jak-7B(U) v Praze na Ruzyni, foto květen 1945

Model ve fotogalerii modelů představuje Jak-9U bílá 1 "Vítězství". V této podobě přistál na ruzyňském letišti v osvobozené Praze 9.května 1945. Letoun pilotoval gardový kapitán Merkviladze Garry Alexandrovič, sovětské letecké eso. Jak byl vyzbrojen kanónem 37mm N-37 a dvěma kulomety 12,7mm UBS.










Gardový kapitán Merkviladze Garry Alexandrovič (vpravo)

Nositel titulu Hrdina Sovětského svazu

Datum, místo narození: 17.2.1923. Batumi

Datum, místo úmrtí 2.4.1971 Tbilisi

12 sestřelů samostatně + 3 ve skupině










Samozřejmě se nabízí otázka proč třeba hned po osvobození Prahy nestály na ruzyňském letišti Spitfiry a Liberátory našich západních letců. Ti se mohli vrátit do vlasti po dlouhých šesti válečných letech až 13. srpna 1945! Až tehdy jim bylo konečně umožněno přistát v Praze na ruzyňském letišti. Jejich stroje už nesly československé výsostné označení.
"Do zahraničního odboje odcházeli českoslovenští letci mezi prvními, jako celek se mohli vrátit až jako ti úplně poslední, teprve tři měsíce po podepsání německé kapitulace," připomíná historik Jiří Rajlich. Toto "zpoždění" bývá připisováno jako důsledek snahy sovětského velení co nejvíce oddálit návrat západních letců. Podle Jiřího Rajlicha za zdržení mohla i nová československá vláda v čele se sociálním demokratem Zdeňkem Fierlingerem, ve skutečnosti velkým fanouškem komunistů.
Také stojí za zmínku, že českoslovenští letci ze západu usilovali o to, aby mohli pomoci pražskému povstání. Nebylo jim to umožněno stejně jako Pattonově americké armádě postupovat dále na Prahu. Jeho 3. armáda osvobodila již 6. května 1945 Plzeň!
Rozdělení demarkační čarou bylo politické rozhodnutí a to nemusí být ku prospěchu věci. Tak se Československo dostalo do sovětské sféry vlivu. A zároveň se začala se projevovat sílící moc komunistů, když byl v Košicích přijat vládní program.
Tím nechci samozřejmě snižovat oběti a hrdinství sovětských vojáků v bojích o naše území. To se právě dnes dost zlehčuje a překrucuje.
Tak já to vidím, proč se věci udály, tak jak se udály. To je samozřejmě můj subjektivní pohled! Poslední slovo by měli mít historici.