Foto u KX-H, (W 5711). Zleva:F/Sgt František Sadil-radiotelegrafista a Sgt Václav Tarantík-střelec z posádky F/O Josefa Nejezchleby, která na tomto letounu dokončila „šťastnou dvoustovku“, což znamenalo 200 operačních hodin.

Wellington, výrobní číslo W 5711, kódové označení KX-H, byl skutečný veterán co se týče odlétaných akcí, protože od června 1941 do dubna 1942 se zúčastnil 50 bojových náletů u 311. československé bombardovací perutě v rámci Bomber Command, z nichž většina byla velmi dramatická. Například osádka Sgt Bohuslava Hradila, která měla přidělen KX-H při náletu na Mannheim 14. února 1942 , se musela předčasně vrátit, protože nad Belgií podstoupila velice urputný boj se dvěmi Messerschmity Bf 110. Při honičce se naši museli zbavit nákladu pum, aby se s letounem nechalo lépe manévrovat a za přispění celé posádky, útok odrazili. Poté se mohl KX-H vrátit s unavenou, ale nezraněnou posádkou na mateřské letiště. Vyváznout s tak nerovného souboje se zdravou kůží, to chtělo mít pořádnou dávku štěstí.



Veterán KX-H (W5711) na stojánce.

V působnosti Coastal Command, u 311. československé bombardovací perutě tento Wellington Mk.IC podnikl dalších 27 misí nad mořem, v období od července 1942 do ledna 1943. Po přestříkání standardním nátěrem pobřežního letectva bylo stroji W5711, přiděleno trupové písmeno „G“. V análech 311. čs. perutě je záznam z 16. 8. 1942, kdy s W 5711 zaútočila úspěšně posádka W/O Františka Bulise na nepřátelskou ponorku. To vše svědčí, že Wellingtony měly značnou životnost a naši letci je měli v oblibě.