Letoun Fieseler Fi 156 Storch ("čáp") vznikl jako spojovací letoun. Zalétán byl v 1936 a vykazoval mnohá specifika. Letět sice mohl maximální rychlostí pouhých 175 km/h, ale mohl však letět i rychlostí 50 km/h, a tak při mírném větru dokázal vzlétnout méně než na 45 metrech a přistát na 18 metrech.
Mezi lety 1937 a 1945 se vyrobilo okolo 2900 ks. Když hlavní továrna Fieseler v roce 1943 přešla na výrobu Messerschmittu Bf 109, tak v témže roce byla část výroby letounu Fi 156 přesunuta do továrny Beneš-Mráz v Chocni. Továrna v Chocni i po válce pokračovala ve výrobě. V Československu byl letoun označen jako K-65 Čáp a do roku 1949 bylo vyrobeno okolo 138 ks.
Fi 156 byl hojně využíván německou Luftwaffe během druhé světové války. K nejznámější akci patří vysvobození Benita Mussoliniho Skorzenyho komandem z hotelu na Gran Sasso, kde byl vězněn (operace Eiche). Stroj Fi 156 C-5, který použili k přepravě Mussoliniho ze zajetí nesl označení SJ+LL.
Německo přidělovalo Storchy i svým satelitům. Například v letovém parku Slovenska během druhé světové války bylo šest těchto letounů. Stroj, který byl předlohou pro model ve fotogalerii, byl přidělen 15. 4. 1943 jako osobní letoun pro velitele "Rýchlej divízie" generála Štefana Jurecha.

Generál Štefan Jurech (vlevo) před přiděleným osobním Storchem v sanitní verzi. S oblibou jej pilotoval i sám Jurech. Historie tohoto letounu končí, když havaroval na letišti v Saki. Generál Jurech a pilot rtk. Holka naštěstí se zraněními vyvázli, ale Fi 156 byl na odpis.
Tento snímek stejně jako ten pod ním, kde je generál Štefan Jurech druhý zleva, je převzatý ze slovenských stránek o letectví Gonzoaviation.com
U tohoto slovenského důstojníka bych se rád krátce zastavil. Štefan Jurech se narodil 9. 6. 1898 v Bošáci u Trenčína a bojoval již v první světové válce. Před válkou v československé armádě mimo jiných činností absolvoval i výcvik leteckého pozorovatele. Postupoval rychle v armádní hierarchii.
Po rozdělení Československa zůstal ve službách Slovenského štátu. Jako schopný organizátor se stal v květnu 1942 velitelem Vzdušných zbraní. Prodělal též pilotní výcvik.
Od 23. 9. 1942 převzal velení Rychlé divize (RD) na Kavkaze. Tam nebyla v té době pro Němce i Slováky příznivá vojenská situace. Generál Jurech chtěl celou divizi převést na sovětskou stranu. K tomuto plánu nedošlo, protože divize byla stažena. Štefan Jurech byl po výše uvedené letecké havárii vzhledem k zdravotnímu stavu převelen na Slovensko. Tam navazoval kontakty s armádním hnutím odporu. Později byl zatčen gestapem a vyslýchán hlavně v souvislosti s výše uvedeným zamýšleným přechodem RD na ruskou stranu.. Poté byl poslán do likvidačního tábora Flossenburg a tam byl pravděpodobně v březnu 1945 popraven.

Ilustrační snímek sanitního Storchu.