Supermarine Spitfire F Mk. IXC sériové číslo LZ920 byl po službě u perutí 331. a 611. přidělen 26. 9. 1944 k 312. československé stíhací peruti. Tam byl označen kodovými písmeny DU-Y a jedním z častých uživatelů tohoto stroje byl S/Ldr Jaroslav Hlaďo DFC. 15. 11. 1944 převzal Hlaďo velení nad československým stíhacím wingem. Zmiňovaný Spitfire sloužil dál u 312. perutě a užíval jej S/Ldr Václav Šlouf DFC. Začátkem prosince 1944 si W/Cdr Jaroslav Hlaďo nechal právě tohoto Spitfira označit osobním označením D-O. Vykonal s ním celkem 27 bojových letů až do druhé poloviny března 1945. Potom byl letoun převeden k 310. peruti, kde dostal kódová písmena NN-K.
Jaroslav Hlaďo byl talentovaným poručíkem prvorebulikového letectva, který se proslavil na mezinárodním leteckém mítinku ve švýcarském Curychu. Jako nadporučík se stal nejmladším velitelem 42. stíhací letky vyzbrojené stíhačkami Avia B-534 až do okupace. Jeho odchod do odboje byl odlišný než u většiny jeho druhů ve zbrani. Němci jej nechali jako zalétávacího pilota v pobočce Avie v Kunovicích. Spolupracoval s důstojníky odbojové Obrany národa. Právě pplk. Mašín, čelní představitel této organizace, jej upozornil, že je mu gestapo na stopě. Nečekal na nic a při jednom ze záletů 27. 8. 1940 s Avií B-534 zamířil východním směrem a přistál v SSSR. Nejprve ho věznili jako špiona a po propuštění byl internován se skupinou pplk. Svobody. Zvláštností na pobytu Jaroslava Hlaďa v SSSR je, že byl zařazen do speciální letky NKVD pro boj v týlu nepřítele. Rychlý postup Němců po útoku na Sovětský Svaz a nepříznivé podmínky pro vytvoření naší letecké jednotky na východě rozhodly o přesunu zbylých letců do Velké Británie. Cesta po moři byla velmi dramatická, protože oba křižníky, na nichž se plavil, byly potopeny. Nicméně po všech peripetiích stanul na půdě Anglie.
Po přeškolení na britskou techniku se stal P/O Hlaďo příslušníkem anglických perutí 131, 122 a 222 spolu s Ottou Smikem. Tam také dokončil první operační turnus. Byl povyšován v britských i českosloveských hodnostech. Svůj druhý turnus začal u třistadvanáctky a zakrátko převzal i její velení. 15. 11. 1944 mu je přiznána hodnost Wing Commandera a ujal se velení čs. stíhacího křídla. W/Cdr Jaroslav Hlaďo DFC, DSO, OBE vede prvenství co se týče počtu operačních letů nad nepřátelským územím. Podnikl jich 281 v trvání 474 operačních hodin. Dále o Jaroslavovi Hlaďovi v dodatku více... u následujícího Spitfiru LF Mk. IXE, HL.