Na snímku vlevo si prohlíží ministr národní obrany generál Ludvík Svoboda stroj podplukovníka Jaroslava Hlaďa za asistence podplukovníka Františka Doležala. Spitfire má jiným odstínem barvy přemalovány britské výsostné znaky. Tento Spitfire byl v československém poválečném letectvu označen jako M-4.
Když nastal konečně toužebný okamžik míru, byl Jaroslav Hlaďo jmenován
velitelem 2. letecké divize v Českých Budějovicích.
Bohužel klidná léta vojenské služby vydržela jen krátce, Přišel nechvalný únor 1948 a s ním i rozsáhlé čistky v armádě.
Jaroslav Hlaďo díky komplikované nemoci, při níž byl na hranici života a smrti, perzekuce přestál a jako jeden z mála "zápaďáků" byl ponechán
v armádě. Ovšem se zákazem létání a bez možnosti služebního postupu. Nejprve působil ve Vojenské akademii v Praze a potom na
Ministerstvu národní obrany, kde měl pro svoje jazykové znalosti na starost výcvik zahraničních pilotů.Pak byl využíván pro mise v Africe, jako např. v Ugandě, kam tehdejší Českoslovesko dodávalo letouny Aero L-29 Delfín. Tam se dokonce po dvaceti letech dostal k létání.
V roce 1971 odešel do civilu, kde ještě vystřídal řadu povolání. Tím posledním bylo průvodcovství anglicky a rusky mluvících turistů.
Plukovník v.v. Jaroslav Hlaďo, nositel mnoha řádů a vyznamenání, zemřel 21. ledna 1990 v Praze. V roce 1991 byl povýšen na generálmajora in memoriam.